Ohlasy

Petr Nekoranec a jeho Ave Maria u Šimona a Judy

Petr Nekoranec ukázal velké schopnosti pro interpretaci jak písňového, tak operního repertoáru různých stylů. Světlou, lehkou barvou svého lyrického tenoru je ideálním interpretem nejen barokní a klasické literatury, ale také slibným interpretem předverdiovského belcanta… I když verdiovské opery jsou Nekorancovi vzhledem k jeho věku a vokálním dispozicím ještě vzdálené, s náročnou tenorovou árií Ingemisco z Verdiho Requiem se po všech stránkách vyrovnal se ctí. Touto volbou potvrdil svoji technickou jistotu, a skladba se tak stala krásným vrcholem velmi příjemného uměleckého večera.

Dominik Sirný, Opera plus, 26. 4. 2017
(koncert 25. 4. 2017, Kostel sv. Šimona a Judy Praha)

 

Adam Plachetka představil mladé pěvecké naděje

Poslední z hostů Adama Plachetky tak zbývá mladý tenorista Petr Nekoranec. Přiznám se, že tohoto zpěváka sleduji už zhruba tři roky a právě on byl pro mě tím, koho jsem si přál slyšet nejvíc. Nejvíce mě překvapilo zařazení náročné árie Ah! Mes amis, quel jour de fête!... Pour mon âme, která je parádním kouskem v repertoáru např. slavného Juana Diego Flóreze. Nekorancův výkon mě ale přesvědčil o tom, že pěvec tuto árii zařadil do programu zcela oprávněně. Technika hlasu na tak mladého zpěváka je výborná a tato těžká árie v jeho podání byla pro mě vskutku zážitkem. Skláním se před jeho pedagogy, jak jej dokázali dobře připravit.

Vlastimil Cupák, Harmonie, 24. 5. 2015
(koncert v Dvořákově síni 23. 5. v rámci festivalu Pražské jaro)

 

Dvořákovo Stabat Mater na Pardubickém hudebním jaru

Tenorista Petr Nekoranec na pardubickém hudebním učilišti stále ještě studuje, výrazně se však zapojil do práce Operního studia při Bavorské státní opeře v Mnichově. Právě posledně jmenovaný pěvec působil, při vší úctě k výkonům ostatních tří, na pódiu asi nejlépe, jeho hlas je dokonale zušlechtěný, s výrazným přirozeným základem, mladý umělec disponuje skvělou výslovností a přes svůj věk již vyzařuje charisma, jímž dokáže bezprostředně atakovat posluchačovy city.

Roman Marčák, operaplus.cz, 15. 4. 2014
 

Barocco sempre giovane na zámku v Pardubicích

Hlavním protagonistou koncertu se ale vzápětí stal mladý tenorista Petr Nekoranec, v současné době stále ještě studující na pardubické Konzervatoři, vytvářející si ovšem již četné kontakty v zahraničí, například v Janově, Turíně či v Mnichově. Dvaadvacetiletý pěvec se pustil se vší vervou do árií z oper a oratorií Georga Friedricha Händela a potvrdil, že v tomto oboru patří u nás k nejnadějnějším talentům. Nekoranec fascinuje příjemně posazeným hlasem, perfektně zvládnutou technikou i plným nasazením, pěvec dává najevo, že dobře ví, o čem je text, a přizpůsobuje tomu své vystupování včetně působivé mimiky. Po zásluze byl jeho výkon oceněn dlouhotrvajícím potleskem. Kdo ví, možná se pardubičtí posluchači stali svědky počátků kariéry budoucí slavné hvězdy…

Roman Marčák, operaplus.cz, 27. 1. 2014
 

„Bravo“ pro Petra Nekorance na Mezinárodním hudebním festivalu F. L. Věka

Velký sál zámku v Novém Městě nad Metují byl v neděli 3. listopadu místem pátého koncertu Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka a až do chvíle, než se „na scéně“ objevil Petr Nekoranec, zvedala velká většina publika své oči k monumentálním freskám s výjevy z Trojské války na jeho stropě. Pak však klavír pod rukama Evy Kulichové „zahrál“ první tóny, mladý nadějný pěvec zazpíval první slova ze skladby A vucchella od Francesca Paola Tostiho a rázem bylo vše jinak. V tu chvíli to byl Petr Nekoranec, z něhož nemohli festivaloví příznivci doslova spustit zrak, a na této skutečnosti se nic nezměnilo až do úplného závěru koncertu. Navíc vzápětí poté, co se jedenadvacetiletý tenorista naposledy uklonil, začalo se z úst mnohých ozývat „Bravo! Bravo!“ a bouřlivý potlesk nebral konce. Tento jeden z nejvýraznějších představitelů nastupující mladé pěvecké generace v České republice a zároveň vítěz loňského ročníku prestižní soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech dokázal totiž festivalovému publiku, že má před sebou určitě velice zajímavou kariéru, zvláště pokud myslí vážně své prohlášení „Svůj život jsem připraven obětovat hudbě“.

Dana Ehlová, Novinky.cz, 5.11.2013
 

Koncert Petra Nekorance: Nezapomenutelný zážitek

Nový pěvecký fenomén, tenorista Petr Nekoranec, se představil v Karlových Varech na koncertu v Galerii umění. Poprvé zpíval v Karlových Varech v listopadu 2012 jako účastník Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka, v níž zvítězil v kategorii Píseň. První cena v této kategorii obnáší finanční prostředky, jejichž donátorem byl spolu s osobní záštitou ředitele Zdeňka Levého Český rozhlas Plzeň, ale také cenu hejtmana Karlovarského kraje Josefa Novotného v podobě zmíněného koncertu. Petr Nekoranec pozval dvě klavíristky Evu Kulichovou a Pavlu Reiffersovou a violoncellistku Elišku Kotrbovou. Bylo to šťastné rozhodnutí. Hýřilo mládím, ale také velkým mistrovstvím, které pomohlo z koncertu vytvořit nezapomenutelný zážitek. Zaujal svým zpěvem i citlivým stylovým přednesem písní širokého autorského záběru od W. A. Mozarta přes A. Dvořáka, F. Schuberta, B. Brittena k L. Bernsteinovi. Skvělý byl don Ottavio z Mozartova Dona Giovanniho, ale všechny přítomné uchvátila árie Vaška ze Smetanovy Prodané nevěsty, kterou musel na konci zopakovat. Závěr patřil potlesku ve stoje s květinovými dary ředitele galerie umění Jana Samce a radního pro kulturu Karlovarského kraje Olega Kalaše.

Karlovarský deník, 11. 5. 2013
 

47. ročník Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech (16.–23. 11. 2012)

Český student z pardubické konzervatoře Petr Nekoranec si vyzpíval s 1. cenou v kategorii Píseň také 2. cenu v kategorii Junior (v níž 1. ani 3. cena nebyla udělena). Zajistil si tím nejen pozvání na Pražský hrad, ale za své výkony obdržel i řadu dalších uznání: cenu Carangelo Belcanto Academy za nejlepší interpretaci italského repertoáru, cenu agentury Nachtigall Artists Management pro nejlepšího evropského pěvce, cenu Viléma Zítka pro nejmladšího českého finalistu s nabídkou recitálu ve Smetanově muzeu v Praze, cenu Českého rozhlasu s jistotou nahrávky celého písňového cyklu, cenu Karlovarského kraje a cenu Společnosti Antonína Dvořáka. Dvacetiletý český tenorista je předurčen hlasem i zjevem k lyrickému oboru, zpívá lehce a lahodně s ojedinělou kultivovaností i s citlivou hereckou vlohou. Bude-li se dál pilně věnovat přesnosti koloratur a střežit si svůj obor, může se brzy propracovat mezi skutečnou elitu.

Jan Králík, Hudební rozhledy 1/2013
 

Pardubická konzervatoř a Prodaná nevěsta

A nejlepší na konec: jako zjevení působil Vašek Petra Nekorance. Dvacetiletý mladík vytvořil po všech stránkách svéráznou figuru – i věci bez komického náboje vzbuzovaly smích publika, znělý tenor se nesl přes orchestr bez náznaku forze, bylo rozumět každému slovu, jako jediný svobodně, bez zaváhání a s lehkostí zpíval v rychlých tempech. Nedivil bych se, kdyby se jednou o takového Vaška přetahovala kamenná divadla. 

Jiří Kopecký, Hudební rozhledy 6/2012
 

Pardubický deník, 11. 2. 2012

Překvapením pak byl Vašek Petra Nekorance. Jeho herecké ztvárnění naivního rozmazleného a miloučkého chlapíčka bylo skvěle umocněné vyváženým kultivovaným tenorem. Takže není divu, že si okamžitě získal publikum.

Milada Velehradská, Pardubický deník 11. 2. 2012